Nedokážu bez tebe žít!

10. dubna 2009 v 18:38 | Bonnie |  Touhy
Nevím jakým zázračným kouzlem jsi mi učaroval! Nevím co se mnou ty tvoje záhadné oči udělaly! Netuším kdo jsem! Bez tebe asi nikdy... Jsem hračkou se kterou si rád hraješ a nevadí mi to. Ba naopak! Miluju ty hry! Hraju si s tebou ráda. Ať už je to jakkoliv.


Miluju absolutně každou část tebe a tvé osobnosti. Nevadí mi když se chováš hrubě i vůči mně. Jsi zázrak který jsem našla. Jsi to pro co stojí za to žít. Je v tobě zkrytá něha, kterou starostlive schováváš, ale já o ní vím. Tu něhu jsi mě naučil! Nikdy nikdo mi ji neukázal, až ty. Jsi snem ze kterého se nechci probudit! Jsi ten upír, který mi nedá spát. Jsi to zlato které jsem nikdy předtím nenašla. Když promluvíš, ať už na kohokoliv, tvůj hlas mě nese do výšky a dovoluje mi hrát si se třpytem hvězd. Jsi osobnost, která mě naučila doopravdy žít! Jsi hrdina který jak bájní rytíři brázdí veškerý zlý svět a přináší alespoň kapičku naděje. Přinášíš světlo do temnoty a temnotu do světla, protože věříš, že vše na světě má svůj řád.

Dokážeš povzbudit, potěšit i spravit náladu pouhým slovem, pouhým pohledem! Žasnu nad tvým půvabem! Jsi kouzlo, které zahání všechny chmury jen co jej vyslovím. Ztrácíš se tak náhle a rychle a zrovna tak se i objevíš. Vždy, když tě potřebuji jsi mi nablízku.

Spaluješ mě žárem své vášně, abys mě potom mohl opět zkropit milými slovy. Mám v tobě oporu vždy, když ji potřebuji. Nevím jak bych bez tebe žila. Sice nesmím žít s tebou, ale nedokážu žít bez tebe. Jsi všechno to, co jsem kdy hledala. Teď jsem to našla a mám to ukryto v jedné jediné osobě. A to v tobě! Jsi to, co k životu potřebuju. Vkrádáš se mi do snů, vyzýváš mě k poezii. Pomáháš mi přežít v tomhle mrzutém světě. Jsi jiskra naděje ve vší té černotě, která mě obklopuje. Jsi to světlo, za kterým stojí za to jít a pro které stojí za to žít. Hraj si se mnou jak chceš! Jsem ti oddána celým svým tělem i duší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Boo Boo | Web | 12. dubna 2009 v 18:07 | Reagovat

Bonnie, já věřím, že Tvá cesta ještě není u konce... že nakonec se objeví nějaké zářivé světýlko, díky kterému budeš zase šťastnější... i když je to tak těžké... Jsou chvilky, kdy si říkám, proč tady vlastně jsem? V noci mě probudí bolest u srdce jako tolikrát předtím a mám jenom otázku proč. Ale přesto je něco jinak. Říkám si, že ještě nechci zemřít. A ani Ty to nechtěj. Čeká Tě tolik krásných věcí! Dej jim šanci. Tolik lidí by bylo smutných, kdybys odešla. Já vím, že to bolí. Nedá se to vyjádřit slovy. Ale možná Tě právě ted čeká štastnější období. Jsi silná. Dokážeš, co budeš chtít. Odpust si a nastavuj tvář slunci, vodě i vítru :)) Zvládneme to obě. Tu ubíjející ironii života... Mám Tě ráda, Bonnie :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama