Z pohádky do pohádky

5. dubna 2009 v 13:12 | Bonnie |  Z minulosti
Můžu si sice cestovat verši a žít si svůj vlastní svět. Mohu se přesvědčovat, že pro mne svět

nic zlého nepřichystal. Ve zkutečnosti je to jen můj vlastní vysněný svět, svět do kterého se před realitou schovávám.
Utíkám sama před sebou, Skrývám se před problémy a nespravedlností okolí. Zmítám se ve víru vlastních citů a trápení, zatímco se snažím ostatním pomoci. Není fér, že svět nás od přírody veselé lidi tak často a tak rád trestá. Dosedají na mě stíny z minulosti, pronásledují mě vlastní chyby a profesionální přehmaty.

Ráda bych všechny ty chyby napravila, nějakým způsobem vše vrátila zpět a vše zařídial tak, abych nikomu neublížila. Protože faktem je, že nešťastná jsem teď pouze proto, že jsem ublížila v minulosti minimálně jednomu člověku, na kterém mi moc záleží.
Záměrně říkám minimálně jednomu, jelikož teď už vím, že nebyl pouze jeden. Tím jak se neustále ohlížím na druhé, okrádám o štěstí a lásku sama sebe. Tak nevím, kdo se má líp. Nejspíš lidé sobečtí co si své chyby nepřipustí a na ostatní se neohlíží. Šťastni jsou zřejmě jen ti, kdo mají rádi sami sebe a nikdy nikoho jiného, lidé prostě sobečtí a sebestřední.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 E. E. | E-mail | Web | 5. dubna 2009 v 17:45 | Reagovat

Tak to nutně být nemusí ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama